Na náš společný třetí výlet jsme se opět vydali s již prověřenou firmou ČD a tentokrát se žádné překvapení nekonalo a tak se 7 výletníků vydalo směrem na Benešov. Vlak jel na čas, jen ve Čtyřkolech se podařilo strojvedoucímu přiskřípnou nákupní žebradlo do dveří a asi po 10 minutovém boji jsme jeli dál. Na nádraží v Benešově už na nás čekal Karel a vyrazili jsme směrem na Konopiště.Počasí tentokrát přálo (nebyla mlha), ale teplo stejně vypadá jinak. V poklidném tempu jsme dorazili k zámku, bohužel místní medvěd buď již ulehl k zimnímu spánku nebo se mu prostě nechtělo ven a přitom věděl, že přijedeme. Každopádně má u nás vroubek. Tak na nás zbyl jen jeden místní páv, který kupodivu počkal až si ho některé dámy vyfotí a pak pyšně odkráčel. V pokladně jsme sice dokráčeli až po zahájení první prohlídky, naštěstí se jim asi nás z želelo a tak speciální prohlídka mohla začít. Byl vybrán první okruh, který byl věnován částečně fanatickému lovci d´Estemu a zbytek pokojům jižního křídla zámku. Výklad byl příjemný a tak necelá hodinka proběhla velmi rychle.

Po prohlídce na nás už čekala Deni a protože byl odchod stanoven až na 12:00 hod. zbyl čas i posedět v místní kavárně. Podávali se různé nápoje, došlo i na na nějakou kořalku od Jihlavy, jejíž jméno jsem zapoměl, ale i tak velké díky Deni. Tou dobou dorazily i Pája s Míšou a skupina se ustálila na počtu 11 osob.

Úderem 12 hodiny jsme vyrazili podél vypuštěného rybníka směrem ke kostelíku ve Chvojně a cestou jsme potkávali poměrně velké množství bažantů a "křepelek", ale nebyly to křepelky nýbrž bažantí slepice. Zoologie je někdy věda a jak je známo kočka není pes. U kostela jsme lehounce posvačili, zejména domácí klobása od Deni a buchta od Hanky měla velký úspěch. Přesto zde nepříjemně foukalo a bylo na čase vyrazit k našemu poslednímu cíli, k hradu Kožlí.

Vybral jsem trasu po bývalé červené značce a cesta by proběhla zřejmě klidně, kdyby jsme se, bez jakéhokoliv varování, neocitli uprostřed honu na bažanty. Bohužel jsem zapoměl vzít ráno i brokovnice, tak se hon musel obejít bez naší účasti. K hrádku už jsme došli bez problémů. Klidné místo sice chvíli rušila nedaleká kanonáda, ale brzy ztichla. Většina bažantů byla stejně schovaná v bývalém přikopu a nevypadali, že by chtěli místo opustit. Ruiny hradu jsou již dnes skromné a poměrně zarostlé, byť zejména jižní hradba je stále velmi dobře vidět. Na zbytcích paláce jsme poobědvali a tradiční hovory kolem sexu a jídla mohli překvapit jen málokoho. Kolik toho člověk pořád neví :-)

Cesta zpátky byla zvolena kolem potoka a ke statku Chvojno jsme přišli z druhé strany, některé budovy byly bohužel ve stejné kondici jako Kožlí. Kolem 16:00 hodiny jsme dorazili do Benešova a jako občerstvovací stanice byla zvolena restaurace Na Poště. Po zhruba 16 km jsme již byli řádně nažhaveni, jen obsluha připomínala spící šípkovou princeznu a zmatek, který probíhal kolem objednávek jsme už dlouho nikde nezažili. Proto hodnocení není ani na jednoho bludišťáka, byť jídlo nebylo až tak hrozné, ale celkový dojem více než rozpačitý.

Do Prahy jsme v pořádku dorazili kolem 20:00 hod a vydali se ke svým domovům. Děkuji všem za účast a skvělou atmosféru a budu se těšit na dalším putování.

Pavel